|
|
Expertní systém pro vyhodnocení typu arytmie při katétrové radiofrekvenční ablaci srdečních arytmií
Šromová, Michaela ; Provazník, Ivo (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce obsahuje stručný popis anatomie a elektrofyziologie srdce, povrchového a intrakardiálního elektrokardiogramu. Práce dále popisuje různé typy srdečních tachykardií, jejich diferenciální diagnostiku a expertní systém. V praktické části práce jsou uvedeny a popsány stromové diagramy popisující programové řečení expertního systému. Následně je zde popsána klasifikace srdečního rytmu užitím expertního systému u 3 typických tachykardií, kde se nachází výpis otázek pokládaných expertním systémem uživateli. Odpovědi na pokládané otázky jsou zdůvodněny v textu a znázorněny na ukázkách intrakardiálních EKG záznamů. Expertní systém byl ověřen při katetrizačních výkonech na 26 pacientech (hodnocených srdečních rytmů bylo 34). Klasifikace typu srdečního rytmu expertního systému a lékaře se shodovala ve 100 % z testovaných případů.
|
|
|
Diferenciální diagnostika anémií z hlediska morfologického
KLIMENTOVÁ, Michaela
Anémie je považována za celosvětově rozšířené a stále velmi aktuální onemocnění. Tato práce se snaží poukázat na důležitost správné diagnostiky anémií, bez které není možno nastavit správnou a účinnou léčbu. Ačkoli lidí s anémií stále přibývá, velká část o svém onemocnění neví, nemá ho diagnostikované, a tudíž ho má také neléčené. Diagnostika anémie není nikterak složitá, nicméně za správným stanovením diagnózy stojí hlavně diferenciální diagnostika. Velkým přínosem v diferenciální diagnostice bylo popsání erytrocytárních indexů, podle kterých lze určit přesný typ anémie, a jejich následná implementace v diferenciální diagnostice. Tato bakalářská práce s názvem "Diferenciální diagnostika anémií z hlediska morfologického" si za hlavní cíl klade statistické zhodnocení četností jednotlivých typů anémie rozlišených na základě morfologie erytrocytů. V praktické části této práce byly zpracovávány na automatickém hematologickém analyzátoru krevní obrazy a následně byla data z těchto vyšetření statisticky zpracována. Ke zpracování veškerých dat byl využit program Excel. Výsledky statistického zpracování byly vloženy do tabulek a grafů. Před samotným statistickým zpracováním byly stanoveny 3 hypotézy, které byly testovány pomocí chí-kvadrátového testu, jehož výsledkem je hladina významnosti (p). U všech tří hypotéz byla výsledná hladina významnosti <5 %, tzn. že byly všechny nulové hypotézy zamítnuty a ve všech případech byla přijata hypotéza alternativní. Ve zpracovávaném souboru dat se překvapivě častěji vyskytovala anémie makrocytární než mikrocytární (20 % ze všech anémií versus 10 %), ale dle očekávání se vyskytovala více anémie hypochromní než hyperchromní (17,39 % ze všech anémií versus 5,65 %). Nejvíce zastoupenou anémií byla v tomto souboru dat anémie normocytární normochromní (62,61 % ze všech anémií). Získané výsledky z tohoto výzkumu mohou čtenáři posloužit k výzkumným účelům či jako informační zdroj.
|
|
|
Cribra orbitalia - frekvence a koincidence s jinými stopami nemocí na skeletu. Středověké nálezy z území ČR.
Poláková, Veronika ; Likovský, Jakub (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Cribra orbitalia představují jednu z nejčastěji se vyskytujících kostních patologií u kosterních pozůstatků minulých populací. Tato léze je charakteristická pórovitým, žlábkovaným až trámčitým narušením vnější laminy kompaktní kosti stropu očnice. Ačkoliv je vznik cribra orbitalia často spojován s hyperplázií kostní dřeně v důsledku sideropenické anémie, vyloučeny nejsou ani jiné příčiny. Zaznamenán je jak samotný výskyt cribra orbitalia, tak koincidence s jinými známkami nemocí. Práce se zaměřuje na cribra orbitalia jako na projev dlouhodobé zátěže na kostře a průvodní příznak onemocnění či anemických syndromů. Analýze byly podrobeny jednak kostrové pozůstatky z českých středověkých lokalit s přítomnými cribra orbitalia, jednak celé středověké pohřebiště na Oškobrhu. Makroskopické zkoumání neprokázalo pravidelnou koincidenci cribra orbitalia a kostních známek konkrétních nemocí. Přesto byly sledovány jiné kostní změny: hyperostosis porotica, zvýšená vaskularizace, supranasální porozita, zánětlivá-hemoragická reakce endokrania, které mohou v rámci diferenciální diagnózy pomoci objasnit původ a/nebo příčinu vzniku cribra orbitalia. Srovnání populace z Oškobrhu s jinými středověkými pohřebišti ukázalo, že frekvence výskytu cribra orbitalia se řadí mezi vyšší, a to jak ve skupině nedospělých, tak...
|
|
|
Pokroky v diagnostice a léčbě Parkinsonovy choroby
Koťátková, Hana ; Nejmanová, Iveta (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Hana Koťátková Vedoucí práce: PharmDr. Iveta Nejmanová, Ph.D. Forma: Bakalářská práce Studijní obor: Zdravotnická bioanalytika Název práce: Pokroky v diagnostice a léčbě Parkinsonovy choroby Cíl práce: Cílem je přehledně sepsat aktuální a vyvíjené diagnostické a léčebné postupy pro Parkinsonovu nemoc. Vyhledané a nashromážděné informace jsou analyzovány a shrnuty. Hlavní poznatky: Tématem této bakalářské práce je Parkinsonova nemoc, zejména její diagnostika a terapie. Úvodní kapitoly pojednávají o parkinsonismu, epidemiologii a etiopatogenezi Parkinsonovy nemoci a jejím klinickém obrazu. Diagnostika a terapie zaujímají největší část textu. Klinická diagnostika se již nezaměřuje výhradně na motorické příznaky, ale zahrnuje i non-motorické příznaky. Budou se dále zmiňovat různá diagnostická kritéria, škály a testy, jenž se v současnosti využívají. Do této bakalářské práce je zařazena i kapitola o biomarkerech Parkinsonovy nemoci, neboť je zde velký potenciál. V kapitolách terapie jsou obsaženy informace o současných léčebných preparátech, jejich vývoji, neurochirurgické léčbě a potenciálních terapiích jako imunoterapie a genová terapie. Závěr: Z pohledu klinické diagnostiky...
|
|
| |
|
|
Diferenciální diagnostika bolesti břicha v přednemocniční neodkladné péči u dospělých
KLINEROVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce řeší problém diferenciální diagnostiky bolesti břicha v přednemocniční neodkladné péči u dospělých, kde bolesti břicha zahrnují velmi rozsáhlé spektrum možných příčin a onemocnění. Pokud dojde ke správné a rychlé diagnostice již v přednemocniční neodkladné péči, velmi to usnadní a urychlí následnou léčbu. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a výzkumné. Teoretická se zabývá pojmem bolest, důležitostí fyzikálního vyšetření, pečlivostí odběru anamnézy a diferenciací bolesti dle lokalizace místa (v pravém a levém horním kvadrantu, v pravém a levém spodním kvadrantu), dalšími možnými příčinami a také možnostmi farmakologické léčby. Praktická část byla realizovaná kvalitativní formou pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem bylo zmapovat nejčastější primární diagnózy bolesti břicha a následné postupy a vyšetřovací metody zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum proběhl v březnu a dubnu roku 2018 se zdravotnickými záchranáři Kraje Vysočina. Získaná data byla pro přehlednost rozdělena do kategorií, zpracována do tabulek a dále porovnávána. Provedený výzkum ukázal, že postup při vyšetření pacienta s bolestmi břicha zdravotnických záchranářů není ideální, často jsou opomíjeny důležité informace, které je potřeba zjistit co nejdříve od počátku problémů a včetně jejich dalšího vývoje. Proto byl pro možné následné využití v praxi navržen přehledný algoritmus vyšetření pacienta při bolestech břicha v přednemocniční nedokladné péči, který obsahuje všechny důležité informace, které je nutno zjistit již v PNP a poté předat v cílovém nemocničním zařízení.
|
|
| |
|
|
Stanovení diagnózy zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BINKOVÁ, Kristýna
Správné stanovení diagnózy je obtížný um i pro léta zkušené lékaře. Vyžaduje to pečlivý sběr anamnézy a schopnost naslouchání a celkového vnímání pacienta. Zdravotničtí záchranáři v přednemocniční neodkladné péči finální diagnózu nestanovují. Určují pouze tzv. pracovní, popisnou nebo také suspektní diagnózu. Na základě odebrání anamnézy, fyzikálního vyšetření a svých znalostí směřují pacienta na patřičná oddělení s právě již řečenou popisnou diagnózou, kde si pacienta zdravotničtí pracovníci převezmou a znovu komplexně vyšetří. Cílem této bakalářské práce je zmapovat postup a zjistit nejčastější chyby zdravotnických záchranářů při určování popisné diagnózy v přednemocniční neodkladné péči v posádce RZP. Bakalářská práce je rozčleněna do dvou částí, nejprve na teoretickou část a následně na část výzkumnou. Teoretická část se věnuje obecným pojmům jako je anamnéza, legislativa, diagnóza a diferenciální diagnostika nejčastějších onemocnění. Ve výzkumné části bakalářské práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, data byla sbírána formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Zhotoveným výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři stanovují popisné diagnózy několikrát denně a vědí, jak správně postupovat. Mají možnost od zaměstnavatele se odborně vzdělávat v této problematice, avšak chybí jim zpětná vazba. Z cílového nemocničního zařízení totiž nedostávají zpětně žádné informace, ze kterých mohou vyhodnotit, zdali jejich stanovení popisné diagnózy proběhlo správně. Tato skutečnost jim brání odhalit případné pochybení. Participanti by zpětnou vazbu velice rádi uvítali, protože by pro ně bylo přínosné si svoji odvedenou práci zkontrolovat. Výsledky bakalářské práce dávají čtenáři možnost získat informace týkající se dané problematiky a legislativy v teoretické části. Hlavním benefitem části praktické jsou zkušenosti a postupy zdravotnických záchranářů z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje při stanovení popisné diagnózy v přednemocniční neodkladné péči.
|
|
|
Cribra orbitalia - frekvence a koincidence s jinými stopami nemocí na skeletu. Středověké nálezy z území ČR.
Poláková, Veronika ; Brůžek, Jaroslav (oponent) ; Likovský, Jakub (vedoucí práce)
Cribra orbitalia představují jednu z nejčastěji se vyskytujících kostních patologií u kosterních pozůstatků minulých populací. Tato léze je charakteristická pórovitým, žlábkovaným až trámčitým narušením vnější laminy kompaktní kosti stropu očnice. Ačkoliv je vznik cribra orbitalia často spojován s hyperplázií kostní dřeně v důsledku sideropenické anémie, vyloučeny nejsou ani jiné příčiny. Zaznamenán je jak samotný výskyt cribra orbitalia, tak koincidence s jinými známkami nemocí. Práce se zaměřuje na cribra orbitalia jako na projev dlouhodobé zátěže na kostře a průvodní příznak onemocnění či anemických syndromů. Analýze byly podrobeny jednak kostrové pozůstatky z českých středověkých lokalit s přítomnými cribra orbitalia, jednak celé středověké pohřebiště na Oškobrhu. Makroskopické zkoumání neprokázalo pravidelnou koincidenci cribra orbitalia a kostních známek konkrétních nemocí. Přesto byly sledovány jiné kostní změny: hyperostosis porotica, zvýšená vaskularizace, supranasální porozita, zánětlivá-hemoragická reakce endokrania, které mohou v rámci diferenciální diagnózy pomoci objasnit původ a/nebo příčinu vzniku cribra orbitalia. Srovnání populace z Oškobrhu s jinými středověkými pohřebišti ukázalo, že frekvence výskytu cribra orbitalia se řadí mezi vyšší, a to jak ve skupině nedospělých, tak...
|
|
|
Expertní systém pro vyhodnocení typu arytmie při katétrové radiofrekvenční ablaci srdečních arytmií
Šromová, Michaela ; Provazník, Ivo (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce obsahuje stručný popis anatomie a elektrofyziologie srdce, povrchového a intrakardiálního elektrokardiogramu. Práce dále popisuje různé typy srdečních tachykardií, jejich diferenciální diagnostiku a expertní systém. V praktické části práce jsou uvedeny a popsány stromové diagramy popisující programové řečení expertního systému. Následně je zde popsána klasifikace srdečního rytmu užitím expertního systému u 3 typických tachykardií, kde se nachází výpis otázek pokládaných expertním systémem uživateli. Odpovědi na pokládané otázky jsou zdůvodněny v textu a znázorněny na ukázkách intrakardiálních EKG záznamů. Expertní systém byl ověřen při katetrizačních výkonech na 26 pacientech (hodnocených srdečních rytmů bylo 34). Klasifikace typu srdečního rytmu expertního systému a lékaře se shodovala ve 100 % z testovaných případů.
|
host ::
RSS.